Stojíme v bázni před tvou tváří, Pane,
znaveni vládou hříchů, tíhou vin,
Přešli jsme sliby kdysi tobě dané,
a ruce dávno složili jsme v klín.
Zmizela nám tvé Pravdy záře světlá,
přibývá stále temný noci stín.
S Ježíšem chvíli rozmlouváme zticha
v postavách těch, s kterými mluvíval.
Jiný duch nám z těch rozhovorů dýchá:
nehledíš zpět, chceš znovu vésti dál!
Přítomnost smaž a vyveď z minulosti,
dnes obnov nás, buď našich zítřků král.
